Bydlím na poměrně tiché ulici, deset minut tramvají od středu města, v zástavbě menších rodinných domků s předzahrádkami. Ulice má skoro vesnický ráz, všichni se pravidelně vídávají a zdraví. Každá změna, ke které na ulici dojde, je ihned zaznamenána. Tamti mají nové auto, tihle zase opravují dům, a když někdo dům prodává, všichni jsou zvědaví, kdo se přistěhuje.
Ne snad, že bychom o sobě věděli první poslední, ale přece jenom, když člověk chodí ulicí každý den několik let, nemůže novinky nezaznamenat.
Na ulici nebydlí žádní výstřední milionáři, domky jsou docela malé. Největší výstřednosti se dopouští soused, jezdící v terénním Hummeru 3. Auto je to neobvyklé, nicméně jsme si na ně už zvykli. A právě autům se chci věnovat. Kromě zmíněného Hummeru je na ulici k vidění obvyklá směs škodovek, oplů, renaultů, fiatů a sem tam nějaké korejské auto.
Občas tu ale zastaví (zastaví, projede jich asi víc) i nějaký zajímavější vzorek. Kupříkladu před pár lety občas parkoval přímo před naším domem černý porsche. Majitelka chodila ke kadeřnici do vedlejšího domku. Kdo si ale, opět před naším domem, zaparkoval černého Mustanga, netuším. Od té doby jsem ho už nikdy neviděl.
Zajímavé situace se odehrávají i na křižovatce u našeho domu. Obě křižující se ulice leží v obytné zóně s omezením rychlosti na 30km/h. S tím si ale hlavu láme málokdo. Ulice je dlouhá, rovná, přehledná a vede z kopce. To svádí k projíždění vyšší rychlostí, a člověk si ani nevšimne, že ji křižuje další nenápadná ulice s předností zprava. Nikdy bych nevěřil, kolik havárií se tu může přihodit. Za dobu, co tu bydlím, už jich bylo pár desítek. Jedna z těch větších dokonce asi hodinu blokovala odjezd na Petanque Cup v roce 2009. Ne náhodou má většina havarovaných aut mimobrněnskou poznávací značku, místní si přece jen dávají větší pozor.
Zatím jednoznačně největší havárie se stala minulý pátek. Ani jeden z pilotů zjevně nedodržoval předepsanou třicítku a shora jedoucí řidič červeného seatu vjel do křižovatky ve stejnou chvíli jako řidič jedoucí zprava. Ten skončil až u plotu předzahrádky. Nebyl jsem doma, ale prý to byla rána jak z děla. Přišel jsem až ve chvíli, kdy se sjížděli hasiči, sanitka a policie. K žádným těžkým zraněním nedošlo, jenom jedna slečna měla pochroumanou nohu. Hasiči zasypali vyteklé tekutiny, zabezpečili auta proti požáru a odjeli. Havárii prý ohlásili dokonce v rádiu, a tak se samozřejmě přišla celá ulice podívat, co se vlastně děje.
Nicméně doufám, že se podobných událostí na naší ulici bude odehrávat co nejméně, a zůstane pořád ulicí klidnou až nudnou.
2025 ©