účast: já, Deny, Ilča, Tomáš, Míša, Pečolík, Marselka, Adélka, Nikolka, Peťa (so-ne), Lenka (so-ne), Terezka (so-ne), Eliška (so-ne), Jura (so-ne), Petra (so-ne), Majda (so-ne), Makofka (so), Kačka (so-ne), celkem 10 dospělých a 8 dětí
Po roce opět vyrážíme do Lhoty na oslavu Mikuláše. Loňská akce se zařadila mezi legendární a nezapomenutelné (alespoň pro ty, co si ji pamatují :-) ), a tak doufáme, že se letos opět vydaří. Bohužel máme nějaké nemocné. Adam, a tedy i Lucka, jet nemůže. Taky Aninka a Kotouč jsou nemocní, a tak Kotouči pojedou jenom v omezené sestavě a jen na část víkendu. Krajdi jedou na návštěvu a Kallusi odmítli jet úplně.
Pátek
Vyjíždím v poklidu s předstihem, ještě se se stavuju v Tescu v Králově Poli. Do Lhoty přijíždím po páté, a připravuju barák na příjezd ostatních. Jako první přijíždí Bruzli. Ilča se hned vrhá do kuchyně a začíná vařit. Já zatím hraju s Tomášem a Denym dámu a karty. Přijíždí ještě Pečolíci, a pro dnešek jsme kompletní. Barák je skoro prázdný, tak málo nás tady ještě nespalo. Máme pro devět lidí devět a půl postele. I když si jich někteří mnoho neužijí. Hrajeme s děcka různé deskové hry, dámu, mlýn a podobně. Čas rychle utíká, děcka jdou koukat na film a spát. Z kuchyně voní vepřově výpečky a tak se čas od času někdo odebere ochutnat. Ilča připravuje balíčky na zítřek. Vytahujeme kytary a vydržíme tak nějak až do rána. Když jsem se šel mejt a pozhasínal, venku právě svítalo. Bylo půl sedmé.
Sobota
Ráno přijeli Patočci a Tihlaříci. Jejich příjezd jsem samozřejmě prospal. Vstal jsem po jedenácté, a to už Jura připravoval pro děcka hru. Každý namaloval čerta a Mikuláše na kousek papíru, a po obědě, je vyrazí s Petrem poschovávat kolem cesty. K obědu byly výpečky se špenátem a bramborovým knedlíkem, kupodivu po včerejším ochutnávání ještě nějaké zbyly. Jura s Peťou jdou schovávat lístečky. Pečolík vytahuje kytaru a nedá mu to, plný dojmů z koncertu Richarda Mullera, musí nějaké písničky zahrát. Já si zatím čtu s Adélkou v Tomáškových knížkách a ostatní hrají hry. Vrací se Jura a Petr a teď vyráží i děcka. Já jsme se rozhodl, že budu radši hlídat. A nejlíp se to dělá z pohovky. Děcka se ještě zdržely na hřišti, kde hrály rozličné vypečené hry, například Makofčino pexeso, to má úspěch pokaždé.
Zpátky se všichni vrátili po třetí. Pouštíme televizi, abychom sledovali úspěchy našich tenistů ve finále Davis Cupu (prohráli se Španělskem 0:5). Holky zatím připravují pro děcka těsto, komu se chce péct tak peče, ostatní hrají kostky. Aktivní Terezka a Majda zvládají oboje. Čekáme ještě na Makofku s Kačkou, ty přijíždí po čtvrté a pomalu všichni čekají, jestli přijde nějaký Mikuláš. Většinou už mají děti nějakého Mikuláše za sebou ze školy nebo školky (viz Pečolíkův blog http://pecolik.bloger.cz/PMS/Mikulasska). Ve Lhotě ovšem musí přivítat Mikuláše v kostýmech, a tak se dům za chvíli hemží anděly i čerty. Hlavně ovšem čerty, andělů je pomálu. Dokonce i Adélka a Nikolka jsou letos převlečené za čertíky. A tak za malého anděla byla akorát Majda.
A pak už se objevuje Mikuláš. Má ovšem poněkud zapomnětlivé pomocníky - starého čerta a ujetého anděla, kteří zapomenou balíčky před vchodem. To se ale dá rychle napravit. Mikuláš chválí i napomíná, ale děti si z toho evidentně moc nedělají. Pro každého se najde jeden balíček se sladkostmi a ovocem a dokonce i varovným uhlíkem. Nakonec děti zazpívají (Nikolka), zahrají a zazpívají (Terezka, Majda a Kačka), zarecitují (Míša), dokonce i Adélka se odhodlá a řekne básničku, a tak jediný, kdo nic nepředvedl byl Tomáš. Víc než rozbalování balíčku ovšem děti zajímá, jestli Mikuláš s pomocníky půjde ještě do vsi. Skoro všichni by ho rádi doprovodili. A tak se Mikuláš, v doprovodu dvou velkých andělů a tři velkých čertů a většího množství čertů malých, opravdu vydává na cestu po vesnici. Začína tam, kde loni skončil, a postupně obchází několik domů, kde se svítí. Většinou místa, která navštívil se dvou družinou už loni. Ale najdou se i domy, kam Mikuláše nepustí, jejich chyba. Cestu si ještě všichni domlouvají s místními návštěvu na příští rok. Nakonec zbývají sousedé, a pak se Mikuláš s čerty a anděly vrací tam, odkud přišli.
Po návratu se všichni odmaskovávají, děcka jdou na film a spát. Vytahujeme zase kytary, a protože ze mě spadla mikulášká nervozita (asi jsem se bál těch čertů), a taky díky tolerantnímu Pečolíkovi, se mě hraje dost dobře a uvolněně. Stejně jako včera, hrajeme nepříliš často hrávané písničky. Asi za to může ten Muller. Končíme o půl čtvrté, ke konci ovšem už spíš jenom kecáme než zpíváme. Zřejmě " ... vidíme už len celkom hmlisto ... a noc je definitívne dopitá ... ". Fajn večírek.
Neděle
Vstávám o půl desáté, děcka už zase hrají různé hry. Ven se nikomu moc nechce. Je zataženo, kolem dvou stupňů a nakonec ještě začne pršet. Akorát Majda s Jurou si chvilku pinkají na terase. Deny zájemcům ukazuje fotky a vykládá zážitky z Indie. Marselka s Pečolíkem vaří oběd. Něco s kečupem ke špagetám. Nakonec je z toho omáčka s uzeninou, akorát bez kečupu. Po obědě začínáme pomalu balit a uklízet. Odjíždí Tihlaříci a Patočci. Když je barák vyklizený a uklizený, tak odjíždíme všichni.
2025 ©