účast: já, Lucie, Deny, Ilča, Peťa, Lenka, Kotouč, Jura, Klárka, Seti
Zdá se, že děti začínají být velké, takže se na pátečních schůzích objevují i holky. Adam se už pohlídá sám, takže může jít Lucka, Terezka pohlídá Elišku a může i Lenka, a když má hlídání Ilča, tak se nás v hospodě sejde i deset.
Setkali jsme se před Dělňákem s Denym, Ilčou, Petrem a Lenkou. ale bylo obsazeno, pokračovali jsme tedy k Indiánovi, ale i tady bylo plno, tak jsme šli až do Lionu. Cestou jsme nabrali ještě Setiho. A sláva, jeden stůl byl volný. Vypadá to, že si snad budeme muset na pátek stůl rezervovat. V Lionu byla nějaká velká oslava, na naší oblíbené zastřešené zahrádce měli soukromou akci a na druhé straně zase slavila narozeniny jedna z číšnic. Takže kraválu bylo až až, sotva jsme se slyšeli. Brzo to přestalo bavit Setiho, takže odešel, nicméně se zase objevil Kotouč s Jurou. Už za sebou měli vzájemnou rodinnou návštěvu. Petr s Lenkou pořád čekali, jestli zavolá Terezka, a když teda o půl desáté zavolala, tak se rychle zvedli a zmizeli domů. Stejně je ale Terka odvážná. Asi měla dost čipsů a dobrý film v televizi, Adamovi to teda stačí. Pak šel ještě Jura na Starou osadu pro Klárku, aby se nebála (nebo aby se nebál Jura?). Takže si dala jakýsi atraktivní nápoj s deštníčkem a chvilku s náma seděla, než odešli domů. Nás ostatní potom vyhodili asi o půl druhé, takže jsme se odebrali ku domovu. Nicméně jsme se ještě s Kotoučem vnutili do už zavřeného Indiána na poslední pivo, a domů jsme šli asi ve dvě.
Mapu, kterou večer nesl Kotouč Peťovi, jsme vzali sebou další den, když jsme šli do Lionu s Adamem na oběd. A dali jsme ji Bruzlům. To jsem zvědav, kde nakonec skončí.
2025 ©